„Lehké gradace tónu a textury se míhají přes výtečné povrchy abstrakcí bez názvů vytvořených Rao (všechny práce v roce 2015), tepané ze sítotisků a zářezů vyražených do pryže, linolea, hutného černého papíru či do měděných plátů. Technicky tisky, které je možno zároveň překládat jako kódovanou informaci pixelu rekonstituovaného jako stopa, v pohybu mezi těmito módy pak vzniká poetický náboj (...)"
Phil Taylor, Artforum, Říjen 2015

Práce Shaty Rao (žije a pracuje v Paříži a původem je indicko-francouzského) evokují otázky vzniku. Vypůjčování transformativních trajektorií láká k různým technikám počítačovým a mechanickým, objekty – text, zvuk nebo obraz – se emancipují od jejich původu a ztělesňují se jako avataři : pixely se chovají jako částice zasahující měděné pláty; plochý inkoust absorbuje jehličkové obrazy; Hertzovy frekvence jsou přeneseny do audio-digitálních dat dále formovaných do měkké hmoty; gesta se stávají diagramy a poté elektronickými krajinami; algoritmy prostupují do pryžových povrchů; literární texty se proměňují do sítotisků, jejichž kompozice pramení v binárním kódu. Změna jazyka, změna formy, změna hmoty.

Fungující autonomním způsobem, stejně dobře jako části instalací, jsou její práce výsledky umělecké praxe založené na paradigmatech viditelnosti objevující se s počítačovými technologiemi a jejich řemeslné rozšíření do hmoty. Přesto to není záležitost digitálního umění, které se zobrazuje v nehmotném seskupení, nebo se stává materializovaným prostřednictvím strojů podřízených počítačovému modelu, ale kombinační přístup v tomto bodě konvergence mezi abstrakcí digitálního kódování a materiálových avatarů, kteří jsou od něj osvobozeni.