Klára Hosnedlová: Sedící Žena

Klára Hosnedlová

 

 

Sedící Žena

kurátor: Caroline Krzyszton

7. 12. 2018 - 20. 1. 20193.

 

 

 

Seated Woman je pokračování Ponytail Parlour, site-specifického projektu, který Klára Hosnedlová zrealizovala na Nové scéně Národnáho divadla v Praze v srpnu 2018.

 

V první části projektu přetransformovala umělkyně šatnu Nové scény v pódium pro instalaci inspirovanou historickými a společenskými kostýmy, zapůjčenými z archivu Národního divadla a doplněnou scénografickými prvky (zrcadla, židle...). Celá instalace byla určena pro setkání s performery. Mladé a éterické ženy s barevně nalakovanými nehty procházely prostorem a interagovaly mezi sebou skrz jednoduchá, ležérní gesta prováděnými s důrazem na potěšení z přítomnosti druhých. Afektivní postavy si navzájem česají vlasy, přesně tak jak si představujeme renezanční budoár anebo jak si orientalismy mohou představovat ženskou přítomnost v exotických harémech.

 

V Karlin Studios celý proces Klára Hosnedlová obrátila: v prázdné galerii postavila svoji vlastní scénografii, inspirovanou scénou ložnice z inscenace Romeo a Julie v Národním divadle z roku 1924 (režisér a scénograf: Karel Hug Hilar). Tu tvořily klenby na pódiu, na kterém však místo postele vystavěla šatnu. Tímto gestem obrací pozornost od kulis k zákulisí, k místu, kde se herci převlíkají a připravují na hru. Za průsvitnými závěsy si můžeme představit běžné a intimní situace, výměnu kostýmů či rozcvičky herců před hrou. Tyto drobnosti však nikdy neuvidíme.

 

Dalším aspektem, kterým se Seated Woman odlišuje od projektu Ponytail Parlour je ta, že performance zrežírované na jejím pódiu se před publikem neodehrají. Ty budou pro tentokrát uchovány pouze pro soukromé prohlídky a dokumentaci. Pódium tedy bude pouze evokovat těla a jejich přítomnost, hru, pohyby herců, ponechané pro matné vzpomínky anebo představivost diváka. Pouze kus látky zůstal pohozený na podlaze, jakoby nedopatřením umělkyně, ale ve skutečnosti je tu, aby jitřil naši fantazii...

 

Název výstavy, Seated Woman (sedící žena), též inspiruje diváka k imaginární performance. Draped Seated Woman (sedící žena s drapérií) je bronzová socha britského sochaře Henry Moorea, zobrazující osobu spočívající v usazené pozici s drapérií, jež zvýrazňuje její ženskou postavu, avšak obličejové rysy byly abstrahovány tak, že nejdou skoro rozeznat. Sochař začal zachycovat drapérie poté, co sledoval cestující v londénském metru, zabalené v těžkých kabátech chránící je před větrem. Tato obyčejná scéna, vyprávěná z pohledu textur textilu a gest je možná výborným způsobem, jak sblížit přístupy obou autorů: přivlastňování si denní rutiny, estetizované v jejích jemných detailech.