OPEN 09

VII. DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ na ZÁMKU TŘEBEŠICE (u Kutné Hory) & OSLAVA 700.VÝROČÍ OBCE TŘEBEŠICE

V rámci jíž tradičního dne otevřených dveří na zámku Třebešice (www.trebesice.com), který je vyvrcholením místních letních rezidenčních pobytů, představí Centrum pro současné umění FUTURA díla pěti mezinárodně uznávaných umělců. Regina José Galindo, Krištof Kintera, David Pérez Karmadavis a duo Lucia Tkáčová a Anetta Mona Chisa se stali letošními účastníky programu, který se zde koná již od roku 2003. Během jednodenní akce budou prezentovány výsledky jejich měsíčního pobytu. I přes to, že se tvorba těchto umělců v mnohých tématických či formálních rovinách rozchází, divák mezi individuálními díly najde společného jmenovatele, jímž jsou sociálně politické problémy dnešní doby.

Dílo Krištofa Kintery, jednoho z nejúspěšnějších českých umělců nejmladší generace, definuje určitá pochybnost o možnostech a roli umění. Kintera je v mnoha ohledech „angažovaným“ umělcem, který klade svému okolí i sám sobě otázky, vycházející z každodenní zkušenosti reflektující sociálně politické problémy globálního světa. Nová instalace Kintery pro zámek Třebešice vychází z běžné součásti městské scény: velká pouliční lampa, která přenesena do cizího venkovského prostředí zámecké zahrady nachází svou novou tvář a význam.

Stejně je tomu i v případě uměleckého dua Anetta Mona Chisa (Slovensko/Rumunsko) a Lucia Tkáčová (Slovensko), které podobně jako Kintera zrcadlí problémy současného vizuálního umění, zejména pak pozici východoevropského umělce ve světě dominovaném uměním bohatého západu. Oproti Kinterovi, se však většina jejich tvorby soustředí na kritickou reflexi genderových témat skrze, která odkrývá stereotypy zakořeněné v současném uměleckém světě. V Třebešicích toto duo představí symbolický „památník“ jedné odvážné ženy, oběti československého totalitního období, a protagonistku dramatického, dnes již zcela zapomenutého, příběhu lásky a smrti.

Regina José Galindo (Guatemala, Zlatý Lev na Benátském Bienále v r. 2005) se ve svém díle oproti výše zmíněným umělcům odklání od světa umění a soustřeďuje svůj zájem výhradně na politické a sociální problémy. Ke své tvorbě opakovaně využívá svého vlastního těla, které se tak stává jakýmsi nástrojem, skrze které promlouvá ke svému publiku a zároveň zdůrazňuje jeho osobní rovinu. Cílem umělkyně je šokovat diváka a probudit v něm alespoň částečné uvědomění dané problematiky. Její performance, při které prostitutka leží v posteli v zámecké modré ložnici je reflexí o konci snů a příchodu reality.

I přes to, že se tvorba Davida Péreze Karmadavise (Dominikánská republika) pohybuje na podobné politicko sociálně angažované rovině, konceptuální forma jeho díla vnáší do jeho umění jistý druh magičnosti a snivosti. Divák tak není vystaven primárnímu šoku, ale pozvolna odkrývá jednotlivé roviny daného díla a postupně tak dochází k porozumění, případně ke ztotožnění se s jeho významem. Pro zámeckou zahradu vytvořil instalaci, která ukazuje přirozenost lidské touhy po nekonečnu, a zároveň demystifikuje její cíl.

Podobně jako tomu bylo již v předchozích dvou ročnících, bude i letos nedílnou součástí dne otevřených dveří na zámku Třebešice rozšíření „chodníku“ slávy o dvě umělecké osobnosti české výtvarné scény, které se podepíší a otisknou do čerstvého betonu.

Vzhledem k uplynutí sedmi set let od první písemné zmínky o obci Třebešice, proběhne vedle dne otevřených dveří oslava tohoto významného jubilea organizovaná společně s obcí, kterou budou doprovázet hudební představení a pohoštění pro návštěvníky.